Strastiplná cesta přes Ázerbájdžán na trajekt

25.05.2014

Gruzie nás přivítala příjemným počasím i lidma. Hned v prvním měste jsme vyměnili peníze, nakoupili zásoby jídla i pravého Gruzinského koňaku a vyrazili do Vardizie. Asi nekrásnější skalní město, které jsem dosud viděl. Trochu jsme si přivstali, a tak jsme měli možnost si ho projít bez lidí.

Z Vardzie pokračujeme podle plánu na sever k ruským hranicím. Jedeme přes hory po vedlejších cestách a užíváme si místní přírodu.

Všechno jde podle plánu až do chvíle, kdy nás zastaví místní policie. Říkají nám, že jediný přechod pro turisty je uzavřený. Voda strhla silnici. A sakra. co ted?

Do Íránu nemůžeme. Jedině se vrátit do Tureckého Trabzonu a jet trajektem do Sochi. Je tu ale ještě jedna varianta. Zkusit jet přes Azerbajdžán do Baku a lodí pak do Kazachzského Aktau. Bohužel trajekt je nepravidelný, a tak je to riskantní řesení, ale přesto se nakonec rohodneme pro Azerbajdžán.
Jedeme na hranice a snažíme se udělat tranzitní víza tam. Bohužel marně. Vrací nás do Tbilsi. Velvislanectví s námi nekomunikuje, a tak si víza necháváme dělat v místní cestovce. Povedlo se! Druhý den zkoušíme opět projet hranice. Tentokrát úspěšně.

O Azerbajdžánu nic nevíme a nemáme ani mapu, tak improvizujeme. Na papír od svačiny si namalujeme plán a jedeem....

Vše jde podle plánu a míříme přímo na Baku. Až na místní policajty, kteří nás při kontrole okradli o 400 USD (vymyšlené překročení rychlosti).

Spíme cca 40 km před Baku na pláži. Noční déšť nám připravil dopolední zábavu. Dostat motorky z bahna na silnici.

To se nám podařilo a jedem rovnou do přístavu. Máme úplně neskutečné štěstí, trajket jede dnes a daří se nám koupit i lístky. Super. Super už není tolik 12 hodinové čekání v bezcelní zóně a odjezd až nad ránem. Ale hlavně, že pokračujeme dál!

 

Přehled všech článků naleznete zde  >> Články z cesty kolem světa na Jawách 350 <<

<< Zpět na všechny články Fotografie článku »

Hlavní cíle cesty kolem světa

Přespat u slavné “Brány do pekla” v Turkmenistánu. Projet Mongolskem až k poušti Gobi Velkým přáním všech zúčastněných je zdolat legendární ruskou silnici M56 Kolyma z Jakutska do Magadanu, přezdívanou “Cesta kostí”. “V USA pak chceme otestovat maximální rychlost našich Jawiček na solných pláních Bonneville, jako to už před námi udělalo hodně závodníků. Také máme za cíl zdolat závodní trať do vrchu Pikes Peak v čase 26,5 min. Pokud to nezvládneme, prohrajeme basu šampaňského,” doplňuje Honza. V neposlední řadě samozřejmě dorazit v pořádku domů, ale ještě před tím navštívit velkoměsto New York.

Fotografie »
close