Konec cestování, začátek transportu

17.05.2014

Cesta přes Turecko pokračuje. Ještě vzpomínáme na hezký večer u Yeada. Domaci kuchyne byla skvělá. Domací placky, vajíčka, olivy a spousta dalšího jídla... Ráno musí Radek lepit píchlé zadní kolo a pak vyražíme směr "kurdská" oblast.

Už na první pohled je nám jasné, že místní nebudou asi tak pohodoví jako turkové. Míjíme hodně vojenských základen. Občas stoji u silnjce samopalníci a kontrolují lidi. Dokonce jsme tu videli i tanky.

Míříme přímo do vesnice Hasankeyf. Staví se tu přehrada, která zatopí celé překrásné údolí i pamatky. Jsme asi jedni z posledních, kteří ho mají možnost vidět na vlastní oči.

Z Hasankyef míříme na sever k jezeru Van. Jezero je vysoko v horách. Trávíme u nej celé odpoledne servisem motorek i nás :-). Ikdyz je hrozně studeně, tak se koupeme a pereme.

Tady pro nás končí cestovaní a začíná transport do Gruzie. Abychom to neměli jednotvárné, tak zvolíme cestu přímo přes hory. Dobře jsme udelali. Stoupáme do sedla vice než 2000 m.n.m. (nadmořskou výšku můžete sledovat i na mapě - pozn. GPS Dozoru)

Dokonce mizí i asfalt a začínají šotoliny. To je něco pro mě, paráda. Jednou je cesta zavalena, a tak se musíme vracet.


Bohužel tento den nebylo tak hezky pro Radka. Na jedne z objíždných tras dostal smyk na stěrku a lehnul si. Naštestí se mu nic nestalo. Uražený kufr jsme vyklepali, padak narovnali, topcace přivázali gumicukem a frčeli dál.


 

Zítra (17.5.2014) se nám doufam podari prekrocit Gruzijské hranice.

 

Přehled všech článků naleznete zde  >> Články z cesty kolem světa na Jawách 350 <<

<< Zpět na všechny články Fotografie článku »

Hlavní cíle cesty kolem světa

Přespat u slavné “Brány do pekla” v Turkmenistánu. Projet Mongolskem až k poušti Gobi Velkým přáním všech zúčastněných je zdolat legendární ruskou silnici M56 Kolyma z Jakutska do Magadanu, přezdívanou “Cesta kostí”. “V USA pak chceme otestovat maximální rychlost našich Jawiček na solných pláních Bonneville, jako to už před námi udělalo hodně závodníků. Také máme za cíl zdolat závodní trať do vrchu Pikes Peak v čase 26,5 min. Pokud to nezvládneme, prohrajeme basu šampaňského,” doplňuje Honza. V neposlední řadě samozřejmě dorazit v pořádku domů, ale ještě před tím navštívit velkoměsto New York.

Fotografie »
close