Opouštíte nás, aniž byste si přečetli 10 tipů, jak ušetřit na správě vozového parku?
Zanechte nám svůj e-mail a my vám zašleme e-book na pozdější čtení.
První dva dny naší cesty byly převážně tranzitní. První noc jsme strávili v Srbsku, kde jsme si užili výtečnou večeři u Dunaje. Následující den jsme bez komplikací dorazili do města Pejë v Kosovu.
Ubytovali jsme se v hotelu Camp Karagaq, jen pár kroků od hlavní promenády. Každý večer se zde scházejí lidé všech generací, aby se prošli, poseděli a nasáli atmosféru zapadajícího slunce.
Kosovo má komplikovanou historii. Jeho vznik jako samostatného státu byl výsledkem složitého politického a etnického vývoje. Rozpad Jugoslávie, ozbrojený konflikt mezi Srby a kosovskými Albánci, zásah NATO, správa OSN a nakonec jednostranné vyhlášení nezávislosti v roce 2008. Dnes většina západních států Kosovo uznává, ale Srbsko a několik dalších zemí stále ne.
Navzdory tomuto pozadí jsme v Kosovu nezažili žádnou nepříjemnost – žádné ohrožení, žádné konflikty. Naopak.
Největší dojem na nás udělala Rugovská soutěska, která se táhne až k hranici s Černou Horou. Projížděli jsme národním parkem Bjeshkët e Nemuna a kamkoliv jsme odbočili, čekalo nás příjemné překvapení.
Cestou k jezeru Liqeni i Kuqishtes jsme potkali krajana z Hodonína. Na jedné odbočce končil nejen asfalt, ale i jakákoliv stezka. Nevadí – příroda byla nádherná. Další odbočkou jsme se vyškrábali do vesnice Sheja podi Jakupit. Úchvatné výhledy doporučujeme každému cestovateli.
Historickým milovníkům doporučujeme návštěvu kláštera Visoki Dečani. Vojáci KFOR provedli rychlou kontrolu – stačilo ukázat pas. Nedaleko Pejë se nachází také komplex čtyř kostelů Patrikana e Pejës. I ten je střežen a vyžaduje pas. Po kontrole nám otevřela matka představená, která nás upozornila na nevhodné oblečení – kraťasy. Nabídla nám šátky a mohli jsme vstoupit.
Dalším tipem na výlet jsou vodopády Mirusha. Kromě samotných vodopádů tu najdete i několik ferrat a krásné výhledy. Parkování je snadné a občerstvit se můžete přímo u hlavního vodopádu.
Mnoho zdrojů uvádí, že nejvyšší horou Kosova je Djeravica (2656 m). Ve skutečnosti je to ale Rudoka e Madhe (2658 m), kvůli změně hranic s Makedonií v roce 2001. Vydali jsme se tam z hotelu Arxhena, který nám posloužil jako základní tábor.
Ráno jsme vstali, nasnídali se, sbalili batohy a vyrazili nahoru. Cestu nám zpestřil vítr, mraky i stáda ovcí. Potkali jsme i pasáčka, který nás upozornil na jeho psy. Na vrcholu – úžasný pocit, přestože výhledy byly kvůli mlze omezené. Výstup: 15 km, 1700 výškových metrů.
Z Kosova jsme pokračovali přes Albánii do Černé Hory, kde jsme si užili přímořské klima a postupně se připravovali na návrat domů.
Za 10 dní jsme najeli cca 3200 km. Všechno fungovalo perfektně, motocykly nás nezradily, těla vydržela a my si užili nádherný výlet.
Děkujeme společnosti GPS Dozor – naši blízcí nás mohli sledovat online a být tak součástí naší cesty. Dík patří i panu Svobodovi za skvělou spolupráci. Těšíme se na další dobrodružství.
Více informací a fotek najdete zde: Mototrips.cz – Kosovo 2024
Nechte nám na sebe kontakt, ozveme se vám.