Blogy z cest 27. 02. 2018

Kolem světa žigulem, po téměř deseti měsících opět na startu v Česticích

Na konci ledna se ze své výpravy vrátili Filip Vogel a Petr Javůrek, dva dobrodruzi, již se vydali na cestu kolem celého světa v modrém žigulíku z roku 1975. Přečtěte si, jaké jedinečné zážitky na ně během dlouhého putování čekaly.

Hned v prvních dnech nás překvapil sníh a zima.

"Po téměř deseti měsících jsme opět dorazili na start naší expedice kolem světa žigulem do Čestic. Cestou přes 4 světadíly, Evropu, Asii, Severní a Jižní Ameriku, jsme s maximální cestovní rychlostí 80 kilometrů za hodinu najeli 56500 kilometrů s průměrnou spotřebou 9 litrů na 100 kilometrů.

Kdysi obávaný tunel smrti v Tádžikistánu. Jízda dnes je už nuda, tunel je opravený a relativně bezpečný.

  • Bylo jaro, sníh tál a potůčky byly rozvodněné. Ale i tak nás nezastavily.

  • Navštívili jsme 30 zemí světa a poznali jsme pohostinnost mnoha lidí po celém světě. V Kyrgyzstánu pro nás zabili kohouta a udělali slavnostní večeři a například v Chile jsme byli pozváni do výrobny sýrů. V Rusku jsme zažívali největší popularitu, protože jsme cestovali 42 let starým ruským autem. To bylo pro všechny nepředstavitelné a všichni nás varovali, že brzy se auto rozbije a my někde umřeme. Naštěstí jsme to přežili.


Servisní pauza v typickém březovém háji.


Nakládka do kontajneru v přístavu ve Vladivostoku.

S žigulíkem jsme projeli extrémní nadmořské výšky. V Pamíru a v Andách jsme stoupali do výšek kolem 4500 metrů nad mořem. Vyšší teplota a málo kyslíku ve vzduchu byla pro žigulíka téměř smrtelná kombinace. Občas se stalo, že se zastavil a my jsme museli čekat, než si odpočne a my budeme moci pokračovat. Nejednou se takto zastavil na rušné křižovatce uprostřed města. Prakticky nás trápily dvě věci. Byla to palivová pumpa v kombinaci s teplým benzínem a přehřívání motoru. Na špatných cestách se také zlomily obě zadní pružiny, lehce se nám rozhodila geometrie podvozku a spoustu dalších drobností. Potkaly nás dvě dopravní nehody. První byla v Mexiku a druhá v Ekvádoru. V Mexiku to odnesl levý blatník a v Ekvádoru pravý blatník, tak aby bylo auto symetrické.

Nejnižší a nejteplejší místo naší cesty bylo Údolí smrti v Kalifornii.


 Nedodržení minimální rychlosti na dálnici v Novém Mexiku.

Naše cesta byla velké dobrodružství, potkali jsme mnoho lidí a zažili jsme spoustu dobrých i horších zážitků. Před cestou jsme měli obavy z ponorkové nemoci, ale nakonec žádná nepřišla a my jsme si cestu užili. Teď když už spíme v posteli, jíme v suchu a v teple domova, tak už přemýšlíme nad dalšími cestami."

Tulum - historické město na břehu Karibského moře.


Památník Dakaru, který se tu jezdí. My jsme však dorazili pozdě.

Chcete se na něco zeptat?
Nebo zdarma otestovat naše řešení?

Nechte nám na sebe kontakt, ozveme se vám.