Blogy z cest 30. 08. 2013

Nečekaný pasažér na motorce

Další den plny ujetých kilometrů v luxusním počasí, kdy mi chvíli palubní počítač ukazoval dokonce teplotu 26 stupňů. U Baltu lítají lidi v žabkách a s mokrými vlasy, tak snad takto nevyběhli z bazénu. Zítra uvidím. Chtěl bych si dát vyhlášené rekreační středisko východních Němců - Rujanu (Ruegen). Jsem tedy par km od moře. Prodíral jsem se sem ale stovkami kilometrů německých silnic, které přinesly nějaký ten zážitek... 

Včerejší/ranní hotel ve Spreewaldu byl einfach herrlich. Přijel jsem pozdě, ale paní mi ještě připravila véču. Net frčel parádně, snídaně byla velkolepá a našel jsem si dalšího parťáka na cesty. Je to až neuvěřitelné, ale ten zelený koník se mnou dojel do současné destinace. Pres 300 km. Mam ho na několika fotkách. Místama jsem myslel, že už odletěl, ale ono mu tam pod plexi bylo asi parádně, že to vydržel až sem. Před chvílí, když jsem parkoval motorku, tak si užíval tepla od motoru, protože okolní vzduch už docela vychladl. Akorát celý den nic nejedl.. Za chvíli půjdu motorku přikrýt plachtou, tak snad si v noci obstará něco k snědku. Jak se dnes držel ze všech sil, muselo mu vyhládnout. Neuletěl ani při 140 km/h.. ne-u-ve-ri-tel-ny! 

 

Nečekaný pasažér po 465 km jízdy.


Takže na mě venku už nečeká pouze ta černá, ale i zelený, nebo zelená.. kdoví, kdo ještě přibude.. Modrý? Cesty tu opravují podobně, jako u nás, takže se mi dnes na pneu místy lepilo ohromné množství štěrku, který byl nasypaný na asfaltový spritz. Vedle štěrku na pneu ulpěla i na mé kůži spousta prachu z cest, který musím za chvíli jít ze sebe spláchnout. Mezitím splachuji své vnitřní prostředí místním bio-weizenem. Jsem ubytovaný v miste, kde je všechno bio :-) 

Cesta se mi docela povedla a snad pouze 2x jsem zabloudil. Asfalt byl ohřátý na provozní teplotu a všechno fungovalo, jak má. Jen kdyby ty cesty nebyly tak rovně a přímočaré! Už už to vypadalo na zajímavý horizont, za kterým by se mohla vyklubat nějaká ta klikatice.. a nic.. jen další rovný úsek.. Takového prostoru tady mají, že mohli udělat silnice rovné a nezajímavé. Jak mohlo někdy někomu v téhle oblasti přijít na mysl, že by zdejší obyvatelé potřebovali více životního prostoru? Kvalita cest tedy vysoká, ale co naplat.. neklikatí se a tím pádem jsou pro jízdu na motorce nezajímavé. Pro kolo tu ale existuje spousta vyhrazených cyklostezek, takže jet to na kole, jsem v sedmém nebi :-). Takhle se jen cítím dobře. 

Cestu jsem si proto musel klikatit sám. Není nic horšího, než když se na pneu objeví po desítkách/stovkách km taková vyjeta ploška. Něco jako lysinka. Věřím, že se případní čtenáři neurazí, ale právě ti s lysinkou určitě nejlépe vědí, o čem momentálně píšu. Takže pokud by náhodou někdo sledoval mou trajektorii a bylo-li by to z toho záznamu vůbec možné vypozorovat, všimnul by si, že tak trochu kličkuji. Důvod je, že čas od času měním stopu, abych nedal lysince vzniku:-). 

Přiložené fotky dokumentuji dnešní jízdu ve třech. Vedle zachycení nového tvora na palubě jsem se tak trochu pokusil o product placement :-) . Záměrem ale bylo v prvé řadě zachytit kobylku.. Dnes jsem si také při večerních rybích hodech díky gps lokátoru vyzkoušel, jaké napětí vykazuje má motobaterie. Standardně to takto na cestách nemám, jak zjistit. V případě mé hondičky se nejedna o žádný zbytečný vrtoch. Z výroby mají tyto modely problémy s regulátorem dobíjení. Na mé kočce je už třetí, takže moznost zjistit si stav napětí v baterii je pro mě zajímavou vychytávkou. Stačí zadat "gpsdozor power" a během chvíle víte, v jaké je motobaterie kondici. 


 

Divný, celou cestu jsem mel dnes chuť na větrník… :-)

Chcete se na něco zeptat?
Nebo zdarma otestovat naše řešení?

Nechte nám na sebe kontakt, ozveme se vám.